Devět let s Media Age. Tímhle výkonem se může pochlubit naše Art Directorka Lída. Na rozhovor si s sebou přinesla pár krystalů. Že by v nich skrývala své tajemství, jak být stále nabitá energií a kreativními nápady?
Páni, devět let. Co tě tu drží tak dlouho?
Myslím, že především různorodost. Lidí, klientů i zakázek. Někdy je to lehčí, někdy náročnější, ale člověk se má vždycky co nového naučit. A tím nemyslím jenom profesně, ale i lidsky. Každý, s kým se setkám, mi něco předá nebo mi poslouží jako takové zrcadlo.
Musela jsi tu zažít spoustu klientů a projektů. Jsou nějaké, které ti opravdu utkvěly?
Těžká otázka. Za ty roky mi to splývá, ale určitě ráda vzpomínám na Vaňkovku, kde jsme dělali fashion focení a tvorbu magazínu. Obecně se mi líbí, že máme přístup i ke kreativnějším projektům s uměleckým přesahem. Nebavilo by mě jen sázet grafiku podle manuálu. Takhle se můžu na některých zakázkách i kreativně vyřádit. K tomu se mi vybavuje třeba kampaň #munichallenge nebo tvorba layoutů pro Urban Centrum Brno. Obecně mě dost baví i tvorba corporate identity, log apod.
Vždyť taky kolega Ondra o tobě říká, že jsi design manuálová královna. Souhlasíš?
To řekl krásně (smích). Je to něco, co mě baví. I design manuál samotný totiž můžeš vytvořit tak, že se nejedná pouze o obyčejnou tiskovinu. Každá stránka může být jedinečná a jako celek to pak má svoje kouzlo. Můžeš přidat originalitu a hravost už jen tím, jak zkombinuješ písmo s fotkou, potenciál je obrovský. Pro grafika je pak potěšení takovým manuálem listovat a pracovat s ním.
Víme, že máš vytříbený vkus…
Tím myslíš, že moje oblíbené barvy byly jednu dobu jen černá a bílá? (smích)
Spíš se chci zeptat, jestli se tvůj osobní vkus promítá i do toho, když děláš grafiku?
Rozhodně. Každý jsme originál, a to platí i mezi grafiky. Stejné zadání zpracuje každý grafik jinak podle toho, co ho baví, jaký je to člověk… kdybych chodila oblečená jako od cirkusu a kombinovala různé barvy, tak by i moje grafika byla dynamičtější a barevnější. Ale protože jsem minimalistka, snažím se kombinovat minimum věcí a držet layouty co nejčistší.
A funguje to i tak, že se ti práce grafika prolíná do běžného života?
Je pravda, že když jdu třeba do restaurace, tak koukám na logo a co bych na něm udělala jinak. Někdy si říkám, že bych s tím měla přestat, ale moje povolání je moje srdeční záležitost, takže si ho nosím všude s sebou. Ráda se zaměřuju na detaily a nevšímám si jen grafiky, ale třeba i zajímavých barev, symbolů nebo vzorů, co lidi nosí. Rozhodně jsem hodně vizuálně zaměřený člověk.
Jak do toho zapadá tvůj minimalismus?
Vnímám, že jsme přehlcení, nejen reklamou, ale různými vizuálními podněty, takže už ani nejsme schopní všechno vnímat a oceňovat krásu. Proto by bylo fajn si uvědomit, že míň je někdy víc, a zapojovat minimalismus i do grafiky.
Daří se ti to v práci prosazovat?
Snažím se, ale ne pokaždé se to povede. Někteří klienti jsou nároční a mají jasnou představu, do které si nenechají zasahovat. Často se snaží zaplnit maximum prostoru…
Jak by sis představovala ideálního klienta?
Kdyby si dokázal vyslechnout naše podněty a nechal si poradit. Když klient spolupracuje, je to radost pro celý tým. Všechny to obohatí a výstup podle toho vypadá. Klient si samozřejmě řekne, jakou má představu, ale my zase přijdeme s naším úhlem pohledu a umíme poradit, jak by to vypadalo lépe. Nedávno se nám tohle dařilo na focení turistické kampaně Brno True Story.
A jak by sis představovala ideální projekt?
Třeba nějaký vizuální styl… jak jinak u mě. Kdybych si mohla sama něco vymyslet, tak třeba logo pro nějakou galerii. Bavil by mě projekt s uměleckým přesahem. Něco, kde by byla volnější ruka… i noha.
Je velký rozdíl tebou jako Art Directorkou a ostatními grafiky v agentuře?
Oficiálně bych měla dohlížet na výstupy ostatních, ale já to takhle neberu. Není pro mě důležitá ani tak nějaká funkce jako spíš to, že jsme s klukama tým. Dokážeme se domluvit, pomáhat si a navzájem se obohacovat různými úhly pohledu. Každý máme svůj filtr, přes který se na výstupy díváme, ale to není špatně.
A pak je to o rychlosti práce. Začínající grafik tvoří layout několik hodin. Když už máš ale vycvičené oči, dokážeš poskládat prvky do layoutu mnohem rychleji. Tady ale vnímám rozdíl spíš ve zkušenostech, ne ve funkci.
Když trochu opustíme práci – tvoříš něco i mimo agenturu?
Ano, tvořím. Dřív jsem se věnovala automatické kresbě a postupně jsem přešla až k symbolům – říkejme tomu třeba channeling. Nejde to vysvětlit hlavou, je to o tom poslouchat svou intuici. Stejně jako nám říká, kdy jsme unavení a máme si jít lehnout, tak nám i říká, že máme popadnout tužku a jít se vyjádřit. Takže teď kombinuju abstraktní malbu se světelnými kódy. S jejich pomocí můžu harmonizovat prostor nebo lidi.
A koukám, že sis nechala udělat nové tetování… Máš jich víc?
Ještě před pěti lety jsem nechtěla o tetování ani slyšet, ale teď jich mám… Začala jsem samozřejmě se symboly, mám třeba moje oblíbené nekonečno. Pořád mi to ale bylo málo, tak mi nakonec tetováním obrostla celá pravá ruka. Mám na ní takový jemný přírodní motiv s růžemi – kamarádi si ze mě dělají legraci, že jsem rozkvetla.