Rozhovory z Media Age | Ondřej Kotinský – Mezi malbou a grafikou

ondrej-kotinsky

Kreativních lidí není nikdy dost. Obzvlášť pak v komunikační agentuře. Ondra se u nás stará nejen o grafický design, ale taky o to, abychom neměli holé zdi. Jeho expresivní obrazy nám dělají společnost při poradách i každodenní práci. Kde ale můžou jeho díla vidět ostatní? I na to jsme se zeptali.

 

Cítíš se víc jako grafik, nebo jako malíř?

Když jsem v práci, cítím se jako grafik. Když v ateliéru, tak jako malíř. A když jsem venku, jsem Ondra.

 

Co ti dává grafika a co malba?

Malování mě živí po lidské stránce. To dělá i grafika, ale ta mě živí hlavně po existenční stránce. Takže obojí je pro mě důležitý a jedno ovlivňuje druhé.

 

V čem se ovlivňují?

Pro grafický design platí, že čím míň prostředků, tím líp. Díky tomu mi grafika pomáhá nedělat obrazy příliš ukecaný. Dokážu se krotit. Zvládnu líp odhadnout, kdy je obraz hotový. Vyvaruju se přebytečných příkras, které odvádějí pozornost od zprávy, kterou chci obrazem vyjádřit.

Malba mi pak pomáhá lépe vnímat barvy v grafice. Vylepšuje mi oko.

Grafika a malba jsou svým přístupem k vizuálu v mnoha ohledech dost podobné. Ale obsahově se víc uvolním v ateliéru. Díky tomu pak v práci nemrčím nad občasnou rutinou. Kdybych nechodil do ateliéru, nejspíš bych měl až nesnesitelné puzení vizuálně se vyjádřit i na úkor zájmů klienta. Takhle to pnutí nemám.

 

V čem si naopak tyhle dvě disciplíny zavazí?

Největší problém je čas. Jak si ho uspořádat, abych stíhal obojí.

Taky je důležitý umět se přepnout. V jednu chvíli jsem v ateliéru, smradlavý a zamazaný od barvy, mám úplnou volnost a můžu chodit bez kalhot. S příchodem do společnosti tak nesmím zapomenout přepnout a uvědomit si, že jsem mezi lidmi. Že bych měl mít kalhoty.

Taky se hodně liší přístup ve vnímání cílovky. Zatímco u malby na ni nehledím, u grafiky se musím snažit zaujmout široký okruh lidí, jinak bude má práce zbytečná.

 

Propojil jsi někdy malbu a grafiku?

Před časem jsem se o to pokusil. Nechal jsem obrazy profesionálně nafotit, postprodukčně je upravil a pak je nechal vytisknout na kvalitní papír. Mám je na eshopu.

 

Kde jsme naposledy mohli vidět tvé obrazy?

Ve středu jsem měl vernisáž kreseb v Duckbaru, výstava potrvá do 6. července. V neděli jsem měl tři obrazy v online aukci Open Studios a před měsícem jsem prodal jeden obraz na benefiční aukci v Šumperku. Celý výtěžek šel na nákup věcí ukrajinským rodinám, které se dostaly do Šumperka a okolí. Obraz se jmenuje El paso prase – přišlo mi to příhodný. Další výstavu maleb chystám.

 

Rád vzpomínám na Malou Ameriku, kde jsem vystavoval s kamarádkou Denisou Kalčevovou v bývalém skladu Českých drah, který měl asi 700 m2. Prostě obrovský prostor, který měl úžasného genia loci. Tématem výstavy byly „Odpojené světy“. Takže i když s Denisou malujeme dost odlišně, skrze téma se nám povedlo ty naše světy hezky spojit. Denisa navíc vystavila asambláže a obrazy, na které lepila různé počítačové součástky. To bylo hodně zajímavý.

 

Máš v grafice svůj rukopis stejně jako v malbě?

Media Age není v grafice příliš profilovaná, protože chceme jít na ruku cílovkám všech klientů, kteří se často diametrálně odlišují. Individuální styl vyjádření jde tak trochu stranou. Spíš se snažíme promlouvat univerzálním současným jazykem. V malbě mám rukopis výraznější, protože se nemusím na nikoho ohlížet.

 

Na co se v Media Age specializuješ?

Na všechno, co je potřeba! Nejvíc mě baví webdesign, 2D animace, ale i fotomontáže.

 

Jaký projekt v Media Age tě nejvíc bavil?

Baví mě každý projekt, do kterého můžu přidat něco nového a svého. V poslední době třeba MUNICHALLENGE nebo Velký slovník totality, co jsem dělal pro Brno k třicátému výročí Sametové revoluce. Baví mě projekty, kde nám dá klient důvěru a vytváříme to společně. Občas se totiž stává, že nám klient dá už vymyšlenou věc a jen chce, abychom ji udělali hezkou. To moc velká zábava není.

 

Jak postupuješ, když máš před sebou prázdný papír?

Pokud je to větší projekt, třeba tendr, tak nejdříve rešeršuji. Podívám se na konkurenci, abych se inspiroval, a zároveň se vyhnul vyšlapaným a nařknutí z plagiátorství. Taky si přečtu výstupy analýz, které nám dává dohromady šéf kreativy Honza Pacas. Naladím se na cílovku a nechám informace uležet. Inkubovat. Ideálně přes noc. Ráno se pustím do práce. Z nápadu vytvořím koncept, který rozvíjíme, jak si média plán žádá. Je to podobné jako v malbě. Tam si taky nejdříve chystám kresby a až potom jdu malovat.

 

Pracoval jsi i v jiných agenturách. V Media Age už jsi čtvrtým rokem. Čím si tě získala?

Hlavně jsou tu schopní kolegové, kteří mě inspirují.

Druhým důvodem je seberozvoj. Za ty čtyři roky jsem jako grafik vyrostl. Nikde jinde jsem nedělal na tolika rozdílných projektech se zajímavými klienty. I když má někdy práce rutinní sklony, nový klient to zase oživí.

Dalším důvodem je určitě stálý příjem. To není malá věc, nebudu říkat, že ne. Hlavně v době, kdy mám dvě děti.

 

Co ti dává práce v týmu?

Mám šanci učit se od ostatních a sledovat, jak pracují profíci z jiných oborů. Každý máme svůj úhel pohledu a díky tomu se skvěle doplňujeme a ovlivňujeme.

Díky kolegům se také lépe vyhecuju na danou zakázku. Díky týmové chemii mi práce dodává dávku adrenalinu a nadšení.

 

Na co se těšíš?

Na dovolenou! Loni jsem pořádnou neměl a hlava už po ní volá. Těším se, že se ženou a dětma na chvíli vypadneme. Pak na další zajímavý projekty. A momentálně na oběd, protože bude poledne!

elpaso-unicorn-thumb.jpg
helpless-hades-cz-thumb-1.jpg
hungry-harpy-thumb-1.jpg
petrovy-kameny-kotinsky-21.gif
kotinsky-akty-mockup.jpg
kotinsky-img-8897.jpg